Výsledek? Povinnost zveřejňovat po jednotlivých zemích hospodářské výsledky (např. obrat, zisk nebo zaplacené daně) se bude týkat jen 10 až 15 % největších mezinárodních firem. Ani ty ale nebudou muset sdělit, co vydělaly jejich “dcery” mimo EU.

Údaje o tom, kde vykazují daň, budou muset zmíněné společnosti poskytovat jen ohledně svých aktivit ve státech EU a ve „vybraných daňových rájích”, jejichž seznam Evropská komise chce vytvořit. Rozhodně tedy nebudeme znát jejich zisky ve všech zemích, kde mohou mít pobočky.

Ani plán na vytvoření seznamu daňových rájů nezní příliš slibně. Při posledním pokusu v červnu 2015 se na seznamu objevily Bermudy - ukázkový daňový ráj. Po tlaku Británie byly ze seznamu vyškrtnuty.

Jen těžko si lze představit, že se na seznamu daňových rájů objeví země jako Švýcarsko (vzpomeňte na aféru Swiss Leaks) nebo USA, kde k daňově výhodným jurisdikcím patří například stát Delaware.

Návrh Evropské komise je v současné podobě bezzubý a nepřispěje k tomu, aby velké mezinárodní firmy platily daně v zemích, kde tvoří zisky, ať už je to ČR, EU nebo subsaharská Afrika.

Česko, další členské státy EU i jejich poslanci Evropského parlamentu by měli žádat o nový, skutečně ambiciózní návrh, jak uhlídat zisky korporací.