Členové výborů Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové otázky (ECON) a pro právní otázky (JURI) v pondělí na společném jednání ve Štrasburku schválili pozici, podle níž by velké nadnárodní firmy měly povinně zveřejňovat účetní údaje za každou zemi, ve které působí.
Původní návrh, se kterým přišla v loňském roce Evropská komise, europoslanci navrhují rozšířit tak, aby firmy působící v rámci EU měly povinnost zveřejňovat účetní informace nejen z hospodářských aktivit na území Unie, ale i z těch, které vykonávají mimo EU.
V tomto ohledu má návrh šanci výrazně znesnadnit nadnárodním firmám vyhýbat se placení daní. Dobré je také to, že europoslanci do návrhu prosazují reportování v tzv. „open data“ formátu, který umožní snazší veřejnou kontrolu.
Na druhé straně jako velice problematický se jeví návrh, který prosadili poslanci ze skupiny ALDE (za ČR jsou jejími členy poslanci za hnutí ANO) a EPP (za ČR zástupci TOP 09 a KDU-ČSL), který v pravidlech vytváří mezeru, jíž můžou firmy zneužít.
Návrh ALDE a EPP obsahuje totiž možnost pro nadnárodní firmy nezveřejnit účetní údaje v případě, že jde o citlivé informace, které by mohly ohrozit jejich konkurenceschopnost. Definice „citlivých informací“ ani kritéria pro výjimku, kterou by měly udělovat národní státy, v tuto chvíli neexistují.
Podezření z účelového přesouvání zisků do daňových rájů lze však spolehlivě vyvrátit pouze v případě, kdy společnost poskytne informace ze všech zemí a v kompletní podobě. Už teď je jasné, že europoslanci ALDE a EPP tímto návrhem zadělávají na různé spekulace v případě, kdy firma některé údaje neuvede. Ba co hůř, otevírají pro nadnárodní společnosti potenciální cestu, jak i v budoucnu obcházet daňovou povinnost.
Europoslanci v Bruselu zastupují evropské občany, ne nadnárodní firmy. Tento pozměňovací návrh ale jednoznačně preferuje údajný zájem nadnárodních firem chránit citlivé obchodní údaje ve třetích zemích, proti zájmu evropských občanů a veřejnosti kontrolovat, zda nadnárodní společnosti opravdu platí férový díl daní. Podle loňského průzkumu Eurobarometru si 75 procent občanů EU (v ČR dokonce 77 procent) přeje, aby EU byla aktivnější při potírání daňových úniků a obcházení daní.
Od roku 2016 již povinnost vykazování zisků podle jednotlivých zemí platí pro banky působící v EU a veřejná kontrola se osvědčuje. Podle zprávy PwC z roku 2014, která hodnotila dopady zveřejňování informací, tato povinnost konkurenceschopnost bank nijak neohrožuje.
Pozměňovací návrhy z výborů ještě musí schválit plénum parlamentu. Lze očekávat, že zejména o výjimce kvůli citlivým informacím se povede bouřlivá diskuse. Pokud návrhy projdou, začne vyjednávání mezi Evropskou komisí, Evropským parlament a Radou o finální podobě směrnice.
Každá výjimka je pro férové placení daní potenciálním nebezpečím, obzvláště v případě, kdy jsou podmínky pro její udělení velmi vágní. Pokud mají europoslanci (včetně těch českých) zájem vytvořit skutečně efektivní nástroj proti obcházení daní, a ne jen papírové tygry, měli by podpořit úplné a kompletní zveřejňování účetních údajů. Bez výjimek.
